CO JE STRES?

Je to adaptační reakce organizmu na ohrožení, nebo nepříznivé podmínky. Z toho vyplývá, že to není nemoc. Při jakémkoli ohrožení nastartuje hormonální systém mobilizaci cukru do krve ze zásob, které má k dispozici například ve formě  svalového škrobu - glykogenu pomocí hormonu dřeně nadledvin - adrenalinu. Umožňuje to okamžité využití rychlé energie k úniku anebo k obraně. Prostě akci. Při dlouhodobém působení ohrožujících podmínek se navíc uvoňují hormony kůry nadledvin gluko a mineralokortikoidy. Glukokortikoidy jsou zapotřebí pro dlouhodobé zásobení organizmu glukózou, tj. nastartují její tvorbu z některých aminokyselin a zmobilizují dlouhodobě zbývající zdroje glukózy. Mineralokortikoidy mění vnitřní prostředí organizmu s cílem omezit bolestivé reakce včetně zánětu, které by mohly omezit schopnost těla se dostatečně bránit nebo by mohly zamezit schopnosti úniku.
Jejich účinek je natolik silný, že v případě šokové reakce při úraze postižený ani necítí, že přišel třeba o ruku.
Proto se hormony kůry nadledvin používají v medicíně jako protizánětlivé prostředky a prostředky proti bolesti. Je to ale dobře? Mají sice okamžitý účinek, ale celkově oslabují imunitu a udržují vlastně stres a vyvolaný medikamenty. Všechny mechanismy mobilizace energie a znecitlivění těla k bolesti probíhají s jediným cílem, zmobilizovat v krátkodobém i v dlouhodobém časovém horizontu dostatek energie k nějaké akci, fyzickému výkonu. Potud je vše vpořádku. Zatím je to skutečně adaptace na nějakou zátěž. Pokud následuje nějaký výkon, obrana, útěk nebo jiná fyzická aktivita, přebytečná glukóza se spotřebuje a my můžeme mluvit o stresu užitečném, stimulujícím, pozitivním.

Pokud tento adaptační mechanismus není následován fyzickým výkonem, přebytečná glukóza a zvýšená hladina hormonů vede ke zvýšení aktivity nervového systému, k jeho hyperaktivitě. Více o mechanismech tohoto patologického, negativního stresu najdete na odkazu Jak škodí.

Když to shrneme, stres je způsoben každou zátěží organizmu, kterou neřešíme anebo nedokážeme řešit. Můžeme také definovat stres jako zadržované emoce. Jste plní emocí, a protože nejsou následovány aktivitou charakteristickou pro každou emoci, je to opět neřešený problém. Proto také zdánlivě klidný člověk je plný emocí, třeba zlosti, a navenek se chová klidně, je velmi dobrým kandidátem na závažné stresové problémy. Většinou mívá problémy s nadváhou a trpí sebelítostí až depresí. Má problémy se zažíváním, se srdcem, a má tendenci k cévním problémům. Naopak zlostný člověk svoje emoce vybíjí navenek. Proto on sám stresem netrpí, ale způsobuje ho všem okolo.

Stres není vyvolán tím, že máte plno práce, ale tím, že něco nezvládáte. Proto stresem trpí i člověk, který nic nedělá. Tím také nic neřeší a zůstává to v nitru mysli jako neřešený a neřešitelný problém.